Jak umělá inteligence vrací hlas.

Pro některé lidi je umělá inteligence hrozbou, pro jiné velmi užitečný nástroj. U pacientů s onemocněními ovlivňujícími řeč, jako je Friedreichova ataxie, mohou nástroje umělé inteligence otevřít dveře k nejen uměleckému vyjádření.

Jedním z příkladů může být příběh Lukáše Hrušky, který svou zkušenost popisuje slovy: „Jako dítěti mi byla diagnostikována Friedreichova ataxie. Nerad o tom mluvím, ale když jsem vyrůstal, žil jsem s tím, že mě v budoucnu nečeká nic dobrého, jen více bolesti a utrpení všechny kolem mě. Neměl jsem najít lásku, založit rodinu a všechny ty obvyklé nesmysly.“

Od osmi let se jeho stav zhoršoval. Nejistá chůze, pády, podpora rodičů při chůzi do schodů, a nakonec kolem patnácti let vozík. Přestože prognóza Friedreichovy ataxie není příznivá, Lukáš žije aktivně. Mimo jiné se věnuje i psaní. Má za sebou vydání Mysteriózní fantasy novely Neznámý syn – příběhu mladého muže, který se snaží rozklíčovat vlastní minulost. „Hlavně jsem chtěl udělat něco, aby na mě mohli být rodiče hrdí.“ popisuje autor jednu ze svých motivací. V osobním životě se ovšem věnuje více budoucnosti než minulosti. Zajímá se o praktické využití umělé inteligence, která mu pomáhá vyjádřit své myšlenky i umělecké cítění.

Deepfake video?

Neděste se. Lukáš nevytváří deep fake video proto, aby diváka obelhal, ale naopak. Deepfake video je technologie, která dokáže vytvořit realistickou digitální podobu člověka – jeho obličej, mimiku i hlas – a nechat ji říkat věci, které ve skutečnosti neřekl. Často se mluví hlavně o rizicích, jako jsou manipulace nebo šíření dezinformací, ale má i druhou tvář. Pro lidi, kteří kvůli nemoci špatně mluví nebo nejsou srozumitelní, může deepfake avatar fungovat jako jejich „náhradní hlas“. Takovým příkladem může být i případ Lukáše, který pro tyto účely technologii využívá: „Toto video je také deep fake. To nejsem já. Tohle je moje digitální dvojče. Šokující, já vím. Bohužel nejsem fyzicky schopen natáčet tato videa sám. A i kdyby se mi to nějak podařilo, asi byste nepochopili polovinu toho, co říkám. Moje digitální dvojče naštěstí takové problémy nemá. O lidech, kteří říkají, že by to mohlo být použito k šíření dezinformací — mohlo. Ale většinu dezinformací, které vidím, šíří skuteční lidé v reálném životě bez potřeby umělé inteligence.“

Psaní je pro lidi s Friedreichovou ataxií velmi náročné, protože nemoc ovlivňuje jemnou motoriku i řeč. Je dobře, že existují nástroje, které dokážou pacientům výrazně usnadnit převod myšlenek do textu a následného videa. I když tyto programy nezachytí všechno, často porozumí větší části sdělení než běžný člověk a dokáží obsah obstojně zpracovat.

AI Art

Jednou z důležitých forem vyjádření člověka není jen sdělení faktických informací. Neméně důležité je sdílení emocí a uměleckého cítění. Pro pacienty s Friedreichovou ataxií je tradiční umělecká tvorba, malba, zpěv, obtížná. I zde může pomoci AI art – tedy nástroje, které dokážou převést slovní zadání do vizuální nebo audio podoby. Díky nim mohou pacienti tvořit nejen obrazy, ale také písně. Lukáš díky těmto technologiím mohl své básně přenést do uší posluchačů ve zhudebněné formě. Za pomoci umělé inteligence proměnil vlastní poezii o životě na vozíku ve své první hudební album, jehož vydání oznámil slovy: „S nesmírnou radostí oznamuji, že mé první album Písně šance / Songs of a Chance — poezie inspirovaná mým životem na vozíku, upravená na hudbu za pomoci AI, je nyní dostupná na Spotify a dalších streamovacích platformách.“

Jako oheň: Dobrý sluha, zlý pán.

Umělá inteligence v nás často vyvolává strach, někoho z nás třeba i děsí, ale stejně jako oheň může být i dobrým sluhou. Příběh Lukáše ukazuje, že umělá inteligence může částečně zachovat hlas i řeč tomu, kdo o ně v důsledku nemoci přichází. Než o umělé inteligenci a jejich rizicích začneme mluvit, vzpomeňme si i na slova Lukáše, který říká: „Ve svém skutečném životě mohu dělat stále méně a méně, ale ve virtuálním životě dokážu víc a víc.“